O mé knize
Co mě přivedlo k psaní?
Řadu let jsem se věnovala psaní odborných textů. Sama jsem je tvořila, studentům i kolegům na univerzitě jsem pomáhala osvojovat si dovednosti pro akademické a vědecké psaní v angličtině. Po čase jsem si uvědomila, že mi začíná chybět umělecký styl a také psaní rukou. Přihlásila jsem se do kurzu tvůrčího psaní, abych se blíže seznámila s podstatou spisovatelského řemesla.
Proč román?
Zkoušela jsem psát povídky a jiné menší literární texty, ale táhlo mě to k románu, mému nejoblíbenějšímu žánru coby čtenářky. Měla jsem v hlavě příběh, o kterém jsem věděla, že bude potřebovat víc prostoru. Díky kurzu jsem postupně začala přicházet na to, jak ho zpracovat. Spoustu nápadů jsem psala do poznámkových bloků, a tak jsem znovuobjevovala radost z psaní rukou a z jeho přínosů.
O čem má kniha je?
Román Díky, Londýne! je příběh ze současnosti nabízející ohlédnutí za nedávnou historií. Jeho hlavní hrdinkou je středoškolská učitelka angličtiny, která se cítí vyčerpaná každodenní rutinou a touží po nových impulzech. Na léto odjede do Londýna, který poznala už jako studentka v 80. letech. Kromě opětovných setkání s dlouholetou kamarádkou ji tam čeká neobvyklá pracovní zkušenost, konfrontace současnosti s minulostí i nepředvídané romantické dobrodružství. Se vším se musí vyrovnat a rozhodnout se, jak dál naložit se svým životem.
Proč jsem knihu napsala?
Můj román částečně vychází z autobiografických zkušeností. Velký podíl na jeho vzniku má moje dlouholetá anglická kamarádka, která mě přivedla na myšlenku zpracovat příběh o tom, za jakých okolností jsme se poznaly. Poprvé jsme se osobně setkaly na konci 80. let v Londýně, kam jsem měla možnost odjet na studentský pobyt. V té době už jsme si tři roky psaly jako pen-friends. Vzniklo přátelství na celý život, a když jsme svůj příběh občas vyprávěly, všimly jsme si, že hodně lidí zajímá.
Děkuji všem, kteří podpořili vznik knihy
