Vydání knihy pomocí crowdfundingu

aneb Crowdfundingová kampaň a já

Tento citát mi přišel jako na zavolanou zhruba v polovině crowdfundingové kampaně na vydání mého románu Díky, Londýne! Nabídl mi ho Facebook, kde ho sdílela jedna z mladých inspirativních osob z mého okolí. Velmi mě povzbudil, protože se ke mně dostal v den, kdy jsem se začala ptát sama sebe, zda celá ta stresující zkušenost stojí za to. Díky tomuto citátu jsem si v tu chvíli v hlavě srovnala myšlenky a řekla si: „Vlastní knihu jsem ještě nikdy nevytvořila, a pokud ji opravdu jednoho dne budu chtít držet v ruce, znamená to něco pro to udělat.“

Rukopis hotov, co dál? 

Rukopis jsem dokončila na jaře a po dlouhém zvažování, kdy jsem musela kromě jiného zpracovat spoustu emocí, jsem dozrála k tomu, že z různých důvodů bude stát za to dovést ho do knižní podoby. Mojí hlavní motivací nebylo ani tak to, že bych potřebovala fyzicky mít v rukou produkt vlastního tvůrčího procesu, ale především to, že vydat román mi prostě dává smysl, je to součást mé životní cesty a zkrátka nějak vnitřně cítím, že to mám udělat. Podobně v poslední době vnímám další věci, kterými se zabývám: zkrátka mi připadají prospěšné a užitečné pro mě samotnou, pro mé bezprostřední okolí a také pro širší okruh lidí ve vzdálenosti, kam zatím ani nedohlédnu. Intuice mi napovídá, že jdu správným směrem.

Crowdfunding jako jedna z možností 

O tom, co mě přivedlo k psaní a proč moje první knížka je román, se zmiňuji zde na svém webu v záložce O mé knize. Trošku jinak to popisuji v epizodě věnované crowdfundingu v rozhlasovém pořadu Zaostřeno, kde také mluvím o tom, proč jsem se rozhodla jít cestou takzvaného odměnového crowdfundingu, který je mimo jiné na svém blogu osvětluje nakladatelství Pointa. Dnes bych se ráda zmínila především o tom, co mi předprodejová kampaň přinesla:

Osobně a zblízka jsem poznala principy, výhody a nevýhody crowdfundingu.

Principem crowdfundingu je vybírání peněz oslovením velkého počtu lidí s cílem realizovat nějaký projekt, přispět na prospěšnou věc, případně umožnit někomu splnit si sen nebo naplnit svoje poslání. Je to možnost, jak získat prostředky bez půjček, velkých sponzorů nebo z veřejných financí. Zároveň je to cesta, která rozhodně není snadná, vyžaduje přípravu, energii, čas a určitou míru psychické odolnosti.

Pokročila jsem v tom, jak být otevřená novým věcem.

Jak nastiňuje citát v úvodu tohoto článku, bez otevřenosti novým věcem je jen těžko možné pustit s nulovou zkušenosti do crowdfundingové kampaně. Chtěla jsem ji vyzkoušet jako možnost, která mi může pomoct dospět k vydání knížky. Vlastní knížku jsem nikdy neměla, bylo tedy zřejmé, že se pouštím do něčeho úplně nového, a dělala jsem to s nadějí a vírou ve šťastný konec.

Naučila jsem se více vystupovat ze své komfortní zóny.

Osobní crowdfundingová kampaň znamená zveřejnění vlastního plánu, cíle nebo možná spíš přání, zkrátka nutnost jít s kůží na trh. V případě, že je člověk svým založením spíš introvert a nerad se veřejně prezentuje tím, co dělá, znamená to pro něj naučit se hodně pracovat se svými emocemi a dokázat vyhodnotit, kam až mu stojí za to jít, aby svůj sen mohl uskutečnit. S tím souvisí také nebát se říct si o pomoc a podporu ve chvíli, kdy zaznamená, že jedno nebo druhé potřebuje.

Vyzkoušela jsem si, co obnáší „umět se prodat“.

Díky kampani jsem pronikla o něco hlouběji do zákonitostí marketingu. To se mi hodí pro mou činnost na volné noze, do které jsem se nedávno pustila. V rámci crowdfundingu jsem vlastně propagovala určitý svůj produkt a snažila jsem se k tomu využít nejrůznějších kanálů. Díky tomu jsem například lépe poznala, jak fungují sociální sítě, které jsem do té doby spíš nesměle a s respektem okukovala zpovzdálí. Přidanou hodnotou pro mě bylo, že jsem se do velké míry osvobodila od srovnávání se s ostatními.

Byla to příležitost znovu si uvědomit, co mám, a vážit si toho.

Mám na mysli především své nejbližší, tedy rodinu a přátele. Nejenže mi ze všech sil pomáhali s oslovováním lidí, které by moje knížka mohla zajímat, a šířením informací o ní nejrůznějšími způsoby, ale především mě dodávali sílu, energii a chuť nevzdávat to ve chvílích, kdy jsem se cítila vyčerpaná a začala jsem váhat, zda naše společné úsilí má opravdu smysl.

(Foto: Guillermo Ferla, Unsplash)

Pokročila jsem v dovednosti odevzdávat některé věci vesmíru.

Na to, jak úlevné je nesnažit se mít vše pod kontrolou, jsem přišla dávno.  V průběhu kampaně jsem několikrát dokázala zkontrolovat nárůst vybírané částky a počtu přispěvatelů jen jednou denně, a odolat tak nutkání aktualizovat příslušnou webovou stránku na mobilu nebo notebooku každých deset minut… Jak kampaň postupovala, s úlevou jsem vnímala, jak dokážu její osud zcela pustit z rukou a věřit, že dopadne přesně tak, jak má. Většina dnů, kdy se mi toto podařilo nejlíp, skončila skokovým nárůstem sledovaných čísel. Ve dnech, kdy přibyl třeba jen jeden přispěvatel, jsem posílila svou schopnost radovat se i z drobných úspěchů.

Ověřila jsem si, že je dobré nepodceňovat ani nepřeceňovat setkání s novými lidmi.

Díky kampani jsem oživila řadu kontaktů z dob před mnoha lety a také potkala nové lidi, se kterými bych jinak jen těžko měla možnost se seznámit. Tato nová setkání, v několika případech neplánovaná, byla často nečekaně obohacující a přinesla mi radost ze šťastných náhod. Někdy jsem naopak do oslovení určitých lidí podvědomě vkládala jisté naděje, ale nakonec se ukázalo, že význam setkání s nimi jsem předem zbytečně přeceňovala.

Potvrdila jsem si, jak je dobré nevytvářet si domněnky.

Potvrdilo se mi, jak zbytečné a zatěžující je vytvářet si před začátkem crowdfundingové kampaně domněnky a mít jakákoli očekávání. Je potřeba si uvědomit, že nikdo nemá ani nejmenší povinnost přispívat ze svých vlastních peněz na něčí knihu nebo jiný projekt. Je užitečné předem přijmout, že spoustu známých vůbec nemusí zajímat, co člověk zrovna dělá a co je pro něj osobně v tuto chvíli důležité. Lidé mají svoje životy, svoje vlastní radosti, starosti a priority. To, zda se rozhodnou kohokoli podpořit, je čistě jejich věc, a pokud to z jakýchkoli důvodů neudělají, je to pouhý fakt, který by neměl podléhat hodnocení ani analýze. Jediné, co je třeba udělat, je přijmout ho a zamyslet se nad tím, jak s ním v zájmu cíle kampaně naložit. Nemít očekávání znamená vyhnout se zklamání. Překvapení pak mohou být jen příjemná.

Potvrdilo se mi, jak je dobé nebrat příliš vážně sebe ani ostatní.

S humorem skutečně jde všechno snáz a radost z úspěšného výsledku se díky nim násobí.

Pokud by vás moje zkušenost s crowdfundingovou kampaní na vydání knihy zajímala ve větších detailech nebo inspirovala, abyste sami dokončili rozepsané dílo a vydali ho, ráda vám poskytnu další informace.